Letošní Adventure Race v Paraguayi byl pro mě premiérou, ale podobný typ závodů jezdím se svým týmem přes 15 let. Při těchto závodech je velmi důležitá zkušenost a tu, troufám si říct, jsme za tak dlouho dobu nasbírali. V roce 2018 se nám například podařilo vybojovat čtvrté místo na Mistrovství světa na Reunionu. Zažil jsem dokonce už i delší závod než ten letošní – trval dokonce devět dní nonstop. A to potom člověk regeneruje dobré dva měsíce…

Takový okamžik pravidelně přichází v průběhu první probdělé noci. A tady tomu nebylo jinak. Tělo si teprve zvyká na tak dlouhou trvající námahu. A ne vždy to má hladký průběh. Já navíc nastupoval do závodu s nějakou virózou, a tak jsem si tu první noc doslova protrpěl... Pak se tělo naštěstí odrazilo „ode dna“ a už se dalo naplno závodit. Když tělo trpí, o to větší je euforie a uspokojení, které nastává, když protnete cílovou pásku.

Po první třetině závodu, tedy zhruba po třiceti hodinách, jsme začali aktivně pronásledovat a předbíhat týmy, které byly v tu dobu před námi. A to vlastně pokračovalo až do cíle. Náš tým je takovým způsobem závodění ve světě docela pověstný a už se to od nás v podstatě očekává. Takže ty příjemné okamžiky zažívám i během závodu!

Příprava na takové závody obnáší především trénink vytrvalosti. Musíte hlavně najezdit a naběhat spousty kilometrů. Neméně důležitý faktor v této extrémní disciplíně je také navigace a orientace v mapě. Tu trénujeme při orienťáckých závodech a kratších závodech podobných těm Adventure Race, které trvají třeba jen dva dny.

Spoustu času trávím aktivně venku v přírodě, běhám, jezdím na kole, občas na kajaku a hlavně lezu. Srdeční záležitost jsou pro mě hory, kde trávím nejvíce svého volného času. A je už docela jedno, jestli běhám, lezu nebo jezdím na kole.

Rád si vybírám kvalitní značky, u kterých nemusím řešit kompromisy. Pouštím se ne zrovna do lehkých výzev a tak moje vybavení toho musí hodně vydržet. Například kolo i cyklistické oblečení mám komplet od SCOTTu.

Kdysi mi tento přívlastek někdo dal a už mi zůstal. Nevím, zda je to úplně to pravé pojmenování aktivit, které dělám. Rozhodně je však takové sportovní zaměření dle mého názoru nevšední a vymyká se běžným standardům. Asi nejlíp jsem svůj životní přístup zachytil v knize Limitům vstříc, které mi čerstvě vyšla.

Ano mám rád výzvy, Adventure Race je jednou z nich. Ale pro mě osobně je to velmi důležitá výzva. Miluju ten způsob závodění, který právě tento druh sportu nabízí. Zažijete opravdu vše: velkou námahu – psychickou i fyzickou, týmovou spolupráci – bez které nemáte šanci na úspěch, a k tomu jako bonus halucinace a jiné zvláštní mentální stavy – které se projeví pouze u tak dlouho trvajícího výkonu a po nocích téměř bez spánku. A do toho musíte mapovat a správně navigovat, v opačném případě tým bloudí a ztrácí drahocenný čas…

Nudou bych to nenazval. Ale všímám si, že mám ty hranice posunuty trochu jinam než většina lidí. (úsměv) Díky tomu ale zvládám řešit běžné i obtížné životní situace tak nějak s nadhledem... A to je i díky horolezeckým expedicím, kde vám výhled i nadhled rozhodně nesmí chybět.

Spíš ji mám za sebou. Tento rok byl pro mě docela náročný. Dva měsíce jsem trávil v Pákistánu a pokoušel se spolu s lezeckým parťákem Márou Holečkem a Radarem vylézt na téměř osmitisícový kopec, na kterém třicet let nikdo nestál. Pak jsem se vrátil a za čtrnáct dní na to odcestoval do Paraguaye.

Momentálně spíše aktivně odpočívám a pomalu se začínám připravovat na příští sezónu. Taky se těším na zimu, zasněžené hory, lezení a hlavně skialpy.

CYKLISTICKÉ OBLEČENÍ SCOTT