Výzkum profesora Qing Li z Nippon Medical School v Tokiu se zabývá vztahem člověka a přírody, zejména tedy tím, jaké účinky má les na naše zdraví. Jeho studie tak umí odpovědět na otázky, které vás při procházce v přírodě už určitě napadly: čím to, že mi je v lese lépe? Proč mě les uklidňuje a jak to, že pak lépe spím? A musím vážně objímat stromy, aby to všechno fungovalo?

Nemusíte! Vlastně nemusíte skoro nic. Les po vás nic nechce, na nic se neptá, mlčí, naslouchá – a teď s pravdou ven – dokáže vás dokonce tak trochu opít! Zejména jehličnaté stromy totiž vylučují fytoncidy, rostlinná antibiotika, kterými se brání proti škodlivému hmyzu a parazitům. Jejich přirozené vdechování má pak pozitivní vliv na náš imunitní systém, který na ně reaguje zvýšenou produkcí bílých krvinek.

Pokud se chcete konečně pořádně nadechnout, dejte si oddech v lese. Přísun „lesních drog“ nebo na místě právě vyrobeného kyslíku samozřejmě znásobíte tím, když se v lese pustíte do aerobní aktivity. Takový trailový běh či jízda na horském kole vám v kombinaci s „lesními vůněmi“ dost možná zamotá hlavu, ale rozhodně vám rozmotá všechny komplikované myšlenky. Právě v tom tkví japonské umění lesní terapie: budete myslet jen na to, co je tady a teď.

A s tím nám les může hodně pomoct. Právě v lese totiž cítíme hmatatelné napojení na přírodu, vnímáme, že jsme součástí něčeho většího, důležitějšího, smysluplnějšího. Les zapojuje všechny naše smysly: zelená barva uklidňuje naše oči, slyšíme, jak vítr šustí ve větvích, vnímáme, jak se nám na kůži střídá slunce a stín, vůně pryskyřice nám ulpívá na jazyku. Les je tichý, klidný, prostorný – dává nám tak jedinečnou možnost plně si uvědomit všechny reakce našeho těla, všímat si toho, kde jsme, kdo jsme a co prožíváme.

Tato „lesní mindfulness“ nám podle jiných studií může naboostovat i sportovní výkon. Aby to fungovalo, vyplatí se při běhu či jízdě na kole nechat sluchátka i telefon doma. Technologie odvádí pozornost od toho, co se děje přímo před námi i v nás. Napojení se na přírodu, a tím pádem na sebe sama, nám pomůže se lépe poznat. Naučíme se rychle odhadnout, jaké máme limity a kdy naopak ještě můžeme přidat. Neznámý terén lesa zase perfektně trénuje naše svaly. Nabízí jim totiž stále nové a nečekané typy zátěže, na které nejsou zvyklé a kterým se musí rychle přizpůsobit. Aneb silnice je nuda!

Abyste si to při pohybu v lese pořádně užili, zvolte si vybavení, které bylo stvořeno do přírody a umí si poradit s její nevypočitatelností. Orientační běžec Miloš Nykodým si po nedávném zátěžovém testu oblíbil rychlé trailové běžecké boty SCOTT Supertrac Ultra RC. „Botám jsem dal skutečně zabrat a vystavil je snad všem výzvám přírody. Prohnal jsem je lesem, sněhem, bažinou a nikde ani škrábanec. Mají pevný svršek, nenasáknou vodu a přitom příjemně drží na noze – neměl jsem žádné otlaky ani puchýře,” pochvaluje si Miloš. A když se rozhodnete to lesem vzít na kole, skvělý tip může přihodit ultra bajkerka Nikol Flašarová. Ta své terénní výzvy zdolává na celoodpruženém horském kole SCOTT Spark. Je extrémně rychlé, mimořádně lehké a ultra schopné. Tak dejte svému životu novou jiskru a jeďte se nabít do lesa.