Náš nejlepší orientační běžec Miloš Nykodým vlastní 30 párů běžeckých bot. Nemá je vystavené na zdi a ani je nemusí pracně oprašovat. Všechny totiž hned několikrát za rok obuje a pořádně je provětrá. „Kolik bot máš, tolikrát jsi běžcem,“ platí v jeho případě. Mít vícero běžeckých bot vám totiž může nejen zachránit nohy, ale každý pár vám taky přinese úplně jiný sportovní zážitek. Jak často je dobré boty střídat, a kdy jaké nazout? A proč vsadit třeba jen na jeden model, ale hned v několika provedeních?
Říká se, že kvalitní běžecké boty zvládnou uběhnout a přitom zůstat v kondici asi 800 kilometrů. Takové číslo je samozřejmě velmi relativní, protože dost záleží na tom, jak často a hlavně kde s nimi běháte. Pokud například vlastníte jen jeden pár silniček a nazujete je každý druhý den, moc dlouho to nevydrží ani boty, ani vy. Díky tomu, že náš běžecký styl se nemění, boty zatěžujeme stále na stejných místech a ta se brzy oslabí, prošoupou nebo dokonce proděraví. Kromě toho, že i drahé a super kvalitní boty jsou díky tomu rychle ze hry, stejnému riziku čelí i naše končetiny.
Nedávná studie uskutečněná v Lucemburku totiž dokázala, že střídání alespoň dvou párů stejného modelu běžeckých bot výrazně snižuje nebezpečí zranění, a to až o 40%. A do toho nepočítáme jen zranění končetin. Například vytrvalce velmi často trápí bolesti v bederní oblasti, protože dlouhodobé běhání představuje pro celé tělo značnou míru stresu. Zapojujeme při něm totiž stále stejné svalové skupiny, které jsou potom více ohrožené. „Běháním se tělo dostává do kondice, ale i do velkého napětí. Úkolem běžecké boty je potom rozmístit zatížení svalových tkání co nejrovnoměrněji,“ tvrdí vědci ze zmíněného výzkumu.
Takové podpory se však dočkáme až od boty, která je v perfektním stavu. „Každý rok si koupím nové „orientky“, ve kterých běhám jen vrcholné akce, jako je mistrovství Evropy nebo světa,“ ilustruje to na příkladu Miloš Nykodým. „Boty, které jsem měl loni jako jedničky, nazuju letos do závodu Českého poháru, trojky mám vyhrazené na lokální soutěže a čtyřky na tréninky,“ dodává Miloš a ještě upřesňuje, že hlavním důvodem jeho sbírky bot není jen touha vyhrát, ale hlavně zůstat zdravý. „Lidská noha není stavěná na pohyb v botě. Kdybych měl mít jen jeden pár, s chodidlem to opravdu nedopadne dobře.“
Plejáda běžeckých bot je přitom nekonečná a stejně velké je i množství běžeckých zážitků, které mohou přinést. Zmiňovat, že se vyplatí mít jiné běžecké boty do terénu a jiné na boty na asfalt, je možná zbytečné, není od věci však připomenout „proč vlastně“. Dobré trailovky a silničky mají totiž od sebe stejně daleko jako snowboard od lyží. Jsou to úplně jiné disciplíny. Ne náhodou se každá kategorie bot uplatní ve zcela jiném typu závodu a obklopuje je i jiná běžecká komunita. Není přitom výjimkou, že s vírou, že „kvalitní silničky zvládnou vše“, potkáme takto obuté běžce v lese. „Trailové boty by měly běžci poskytnout především kvalitní grip a podrážku, aby se na ně v jakémkoliv terénu mohl spolehnout“, doporučuje fyzioterapeutka Monika Ballýová z kliniky celostní terapie a sportu VO2MAX. Jejich úkolem je také dobře pracovat s nerovnostmi a přitom poskytovat dobrou podporu kotníku.
„Silniční běžecké boty bývají dnes hodně tlumené a vysoké. Jejich vlastnosti na silnici oceníte, ale v terénu si v nich vyvrknete kotník. A to ještě v tom lepším případě,“ znovu upozorňuje Miloš Nykodým, který si boty nazouvá přísně podle toho, kam s nimi poběží. Pokud se však narozdíl od něj do přírody moc často nedostanete, i tak zvažte obohacení běžeckého botníku o další silniční modely. Kromě toho, že je dobré boty střídat kvůli rozložení permanentního zatížení, je třeba vzít v potaz i funkční vlastnosti a materiály, které si doslova potřebují vydechnout. Polstrovaný vnitřek boty se totiž rychle stlačí a potřebuje nejméně 24 hodin na to, aby „znovu naběhl“ do původního stavu. Tak si nenaběhněte a pořiďte si alespoň dva páry stejných běžeckých bot, které vám zachrání nohy i vaši vášeň k běhání.
Založte si Endorphin pas a získejte přístup ke slevám, odměnám a výjimečným službám.